Z historie

Milníky společnosti

Počátky společnosti jsou úzce spjaty s poválečnou modernizací a rekonstrukcí železniční dopravy v naší republice.

1954

Ministerstvo dopravy zřizuje tři nové železniční podniky, které tvoří základ pro pozdější společnost AŽD. Jsou to:

• ČSD - Stavba a montáž sdělovacích a zabezpečovacích zařízení
• ČSD - Výroba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení
• ČSD - Ústřední zásobovací sklad sdělovací techniky

1958

• Organizace vzniklé v roce 1954 jsou sloučeny do jediného podniku s názvem ČSD - Výroba a výstavba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení (VVSZZ) se sídlem v Praze.
• Jednotlivé výrobní a montážní úseky i Ústřední sklad Olomouc (USO) se organizačně mění na závody (Praha, Kolín, Brno, Olomouc) s novou vnitřní organizací.
• Výzkumná a vývojová základna v Praze se přeřazuje z Ministerstva dopravy do tohoto nového podniku.
• V každém montážním závodu je zřízena projekční kancelář.

1959

• Podnik ČSD - VVSZZ se stává generálním dodavatelem sdělovacích a zabezpečovacích zařízení pro všechny odběratele v tuzemsku a je také hlavním dodavatelem těchto zařízení pro vývoz.
• Rovněž se stává bilančním místem pro výrobu sdělovacích a zabezpečovacích zařízení. Tyto povinnosti na něj přešly z n. p. Tesla a n. p. Elektrosignál.
• V brněnském závodu začíná výroba světelných návěstidel.

1961

• Pražský závod je rozdělen na závod a podnikové ředitelství.
• V červnu je uzavřena smlouva mezi Elektrosignálem (ESP) Holešovice n. p. a ČSD - VVSZZ o předání a převzetí výroby železničního zabezpečovacího zařízení a pouličního zabezpečovacího zařízení.
• Dochází ke změně názvu organizace na Automatizace železniční dopravy Praha.
• Ředitelství podniku sídlí ve východní tribuně stadionu Sparta.
• Poprvé je použit název Automatizace železniční dopravy (AŽD).

1964

• Staví se nové sídlo ředitelství podniku v Ukrajinské ulici ve Vršovicích a ještě téhož roku se sem ředitelství stěhuje ze Strahova.
• V žst. Kunčice nad Labem se zkouší nový tzv. blokový systém reléového zabezpečovacího zařízení. Zde je také poprvé použit nový typ šikmého ovládacího stolu se zmenšenými ovládacími prvky.
• K největším stavbám, které AŽD v tomto roce zajišťuje, patří železniční úsek Plzeň–Cheb, kde se zavádí dispečerská centralizace, jejíž cílem je úspora výpravčích, signalistů a dalších pracovníků na každé z 21 stanic a zvýšení bezpečnosti provozu, včetně rychlosti a propustnosti.

1965

• Je zřízena nová Výzkumná a vývojová základna.

1966

• AŽD plně přechází z elektromechaniky na reléová zařízení.

1967

• Závod Praha se společnou výrobní a montážní činností je od dubna rozdělen na dva závody, a to Výrobní závod Praha a Montážní závod Praha.
• Je dokončeno dálkové zabezpečovací zařízení na trati Plzeň–Cheb. Valná část zařízení byla dodána z SSSR, traťová část byla výzkumným úkolem Výzkumného ústavu dopravního. Zařízení je řízeno z dopravně-dispečerského stanoviště v budově Správy dráhy v Plzni. Má 2 samostatné vzájemně zastupitelné dispečerské okruhy, 16 dálkově ovládaných a 4 dálkově kontrolovatelné stanice, všechny vybavené reléovým zabezpečovacím zařízením, 3 dálkově ovládané a kontrolovatelné napájecí stanice, 86 km jednokolejného oboustranného autobloku a 19 km dvoukolejného autobloku. Celá stavba je vyzkoušena a postupně uvedena do zkušebního provozu k novému GVD, t.j. k 25. 5. 1967.

1970

• Z dosavadního závodu Olomouc se zaměřením na montážní i výrobní činnost je zřízen Montážní závod Olomouc.

1971

• K 1. 4. 1971 se k podniku AŽD Praha přidružuje podnik AŽD Bratislava a vzniká Výrobně hospodářská jednotka - VHJ AŽD.
• Na stavbě dálkové kabelizace v MLR Karcag – Debrecen–Apata začíná pracovat Montážní závod Praha.

1972

Je dokončena řada významných staveb:

• Lovosice - reléové zabezpečovací zařízení.
• Beroun - rel. zab. zařízení.
• Ostrava - levé přednádraží.
• Židenice - rel. zab. zařízení.
• Radotín - rel. zab. zařízení.
• Vysočany - rel. zab. zařízení.
• Dluhonická spojka - zabezpečení stavebních postupů pro ŽS Brno.
• Komárno – kabelizace.
• Szob - Štúrovo DAÚ.
• Žilina - rel. zab. zařízení.
• Lubeník - rel. zab. zařízení.
• Praha–Beroun - elektrizace tratě, 3. část.
• Do provozu je dáno 615 výhybkových jednotek staničního rel. zab. zařízení, 56 km dálkové kabelizace a 25 přejezdových zařízení.
• Zahájení rozsáhlé výstavby silničních světelných signalizačních zařízení v Praze začíná osazením zařízení na 80 křižovatkách.

1974

• Tento rok se stává významným pro stát, Prahu i AŽD zprovozněním 1. trasy (C) pražského metra.

1977

• Je zabudováno 399 výhybek s reléovým zabezpečovacím zařízením, vybudováno 18 km poloautobloku a 459 km dálkové kabelizace.
• Dále je vybudováno 43 výstražných světelných zařízení na přejezdech a 48 signalizačních zařízení na silničních křižovatkách.

1978

• V květnu dochází změnou statutu oborového podniku ke změně organizační struktury, takže se nadále generální ředitelství člení na útvar generálního ředitele a úseky kádrový a personální, technický, výrobní, ekonomický a úsek obchodní a montážní.

1981

• Montážní závod Praha zahajuje práce na dálkové kabelizaci v MLR na trati Komárom–Györ.
• Pro bývalý podnik WSSB Berlín v NDR je dodáno cca 300 světelných stožárových a trpasličích návěstidel z AŽD jako součást celkového vybavení tratě Bagdad–Basra a Bagdad–Mosul v Iráku.

1982

• Do provozu se uvádí 420 výhybkových jednotek RZZ, 89 km autobloku, 113 výhybkových jednotek jiných zabezpečovacích zařízení, 175,8 km dálkové kabelizace, 54 ks mobilní části LVZ, 18 ks výstražných světelných zařízení a 25 ks silniční světelné signalizace.

1983

• Je vybudováno 49 km autobloku, zabezpečeno 506 výhybek staničním zabezpečovacím zařízením, zabudováno a zapojeno 546,8 km dálkové kabelizace, zabudováno 70 zařízení mobilní části LVZ, uvedeno do provozu 44 světelných přejezdových výstražných zařízení a 38 silničních signalizačních zařízení.
• Dokončují se práce na dálkové kabelizaci v MLR, prováděné montážním závodem Praha na úseku Komárom–Tatabanya–Alsó. Tím končí práce AŽD prováděné pro MÁV v MLR.

1984

• AŽD Praha slaví 30 let svého trvání a práce pro rozvoj železniční sdělovací a zabezpečovací techniky, zejména pro ČSD.
• Inovační proces jak ve výrobě prvků, tak ucelených systémů zabezpečovacích zařízení aplikací elektroniky, mikroelektroniky a mikroprocesorové techniky.
• Zacílení produkce směrem k dalším druhům doprav od silniční, přes hromadnou městskou, po vodní a leteckou. AŽD mimo jiné buduje kontrolní detekční rámy na všech letištích v Československu a na letišti Schönefeld v Berlíně.

1985

• Výstavba pražského metra je realizována v subdodávce pro ČKD Praha - Engineering.
• Na trase I. B je zprovozněno staniční reléové zabezpečovací zařízení v 7 stanicích a 9,6 km autobloku. Na stavbě "Spojka do depa Hostivař" je zprovozněno staniční RZZ ve 3 stanicích a autoblok v délce 1,2 km. Na stavbě Depo Hostivař je zprovozněno 53 výhybkových jednotek a 79 návěstidel.
• V halách 1, 4, 5 a 6 je vybudováno zkušební zařízení ARS. Na opravárenské základně metra se buduje a aktivuje zabezpečovací zařízení na 2 km zkušební tratě.

1987

• Prioritně je zabezpečována resortní investiční výstavba.
• Celkem je dokončeno 15 staveb.

1988

• Do provozu se dostává první telefonní zapojovač pro výpravčí vyvinutý u AŽD a řízený mikroprocesorem.

1989

• Je založen státní podnik Železniční stavby a montáže, kombinát, se sídlem v Bratislavě. V jeho rámci jsou založeny kombinátní podnik AŽD Praha a zcela samostatný kombinátní podnik AŽD Bratislava.

1990

• Rozhodnutím ministra dopravy ČSFR z 26. 6. 1990 o založení státních podniků je vyčleněn kombinátní podnik Automatizace železniční dopravy Praha ze státního podniku Železničné stavby a montáže, kombinát.
• Od 1. 7. 1990 je ministrem dopravy založen státní podnik Automatizace železniční dopravy Praha a samostatný státní podnik Automatizácia železničnej dopravy Bratislava.

1991

• Do provozu je uvedeno 9 km autobloku, zejména na stavbě Běchovice–Malešice–Vršovice, 646 výhybkových jednotek RZZ zejména v žst. Malešice, Děčín, Dřísy, Olomouc, Přerov a Vyškov. Je položeno a smontováno 62 km dálkových kabelů, především na trati Běchovice–Malešice–Vršovice, Bohumín–Vrbice, elektrizace tratě a úsek Liberec–Mimoň v rámci stavby DSPD Česká Lípa–Liberec.
• Na silničních křižovatkách je osazeno 12 světelných signalizačních zařízení.
• Zabezpečovací zařízení ve stanici Dřísy se stává první vlaštovkou nové doby. Jde o reléové zařízení, ovládané mikroprocesory se zobrazením na barevných displejích. Hlavním tvůrčím duchem tohoto zařízení, jehož vývoj začal již v osmdesátých letech, je Ing. Volf. Posléze jeho stavbu a další vývoj zajistil Ing. Plachetka.
• V tomto roce končí poslední dodávkou (stavědlo Espenhain) práce na dodávkách projektových dokumentací, reléového a napájecího zařízení pro systém RPS60, kolejových obvodů, třífázových přestavníků, světelných návěstidel, automatických přejezdových zařízení pro povrchové hnědouhelné lomy v oblasti generálního ředitelství Senftenberg a Bitterfeld v bývalé NDR.

1992

• Je vypracován privatizační projekt a vyhlášena veřejná soutěž. V jejím rámci předkládá společnost AUDOC Praha s.r.o. nabídku na zakoupení SP AŽD Praha.

1993

• Rok 1993 tvoří mezník v historii společnosti AŽD Praha. Firma přechází do soukromého vlastnictví a mění svou organizaci.
• Na základě výsledku veřejné soutěže se stává od 1. 6. 1993 pod obchodním jménem AUDOC Praha s.r.o. právním nástupcem státního podniku Automatizace železniční dopravy Praha a přebírá veškerá práva, povinnosti a závazky z předmětu podnikání státního podniku.
• Od září 1993 nese společnost název AŽD Praha s.r.o. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada.Závody společnosti jsou:
  • závod Technika - zřízený od 1. 11. 1993
  • Montážní závod Olomouc
  • Montážní závod Kolín
  • Montážní závod Praha
  • Výrobní závod Olomouc
  • Výrobní závod Brno
  • Výrobní závod Praha
  • Slévárna Valašské Meziříčí
  • Zásobovací a odbytový závod Olomouc
  • divize Automatizace silniční techniky Brno - zřízena od 1. 7. 1993.
• Vysoká pozornost je věnována dokončení vývoje a provozním zkouškám nových výrobků AŽD Praha v zabezpečovací technice na železnici. Výrobní program společnosti, který zajišťuje požadavky na modernizaci železničních tratí, tvoří poloelektronické zabezpečovací zařízení, zařízení pro vedlejší tratě, přejezdové elektronické zařízení, čelisťový závěr výměny, válečková stolička výměny, přestavník samovratné výhybky, komplexní automatizační systém KOMPAS, dispečerské řídicí systémy apod.
• Společnost se orientuje na obchodní spolupráci se zahraničními partnery a na prosazování svých výrobků na třetích trzích.

1994

• Dosahujeme významných úspěchů, zejména získáním zakázky na dodání zabezpečovacího zařízení pro modernizaci tratě Brno–Česká Třebová.
• V žst. Úvaly je uvedeno do provozu staniční zabezpečovací zařízení SZZ-ET představující novou generaci techniky mikropočítačů. Začíná se pracovat na systému dálkového ovládání zabezpečovacích zařízení.
• Na podzim probíhá za účasti našich obchodních partnerů z domova i ze zahraničí oslava 40 let trvání firmy.

1996

• Další pokrok ve vývoji staničních zabezpečovacích zařízení. Do provozu je dáno poloelektronické zabezpečovací zařízení s bezpečným řešením přenosu povelů i kontrolních informací v Lysé nad Labem, Poříčanech, Českém Brodu a v Adamově.
• Dokončení vývoje poloelektronického stavědla SZZ-ETB je rozhodujícím krokem k zvládnutí plně elektronického stavědla AŽD.
• Je vyřešen systém dálkového ovládání stavědel na uceleném traťovém úseku, vyřešena možnost rekonstrukce reléových stavědel AŽD 71 na počítačové ovládání, zdokonalen systém AŽD pro zabezpečení výhybek, zejména tzv. pražcového přestavníku. Zavádí se výroba ekologických stykových transformátorů bez olejové náplně. Je ukončen ověřovací provoz dispečerského telefonního zařízení.
• Vytvořeny jsou podmínky pro nabídku AŽD pro koridorové a hlavní tratě Českých drah.

1997

• Do provozu je uvedeno první elektronické staniční zabezpečovací zařízení u ČD v žst. Stará Boleslav. Stavědlo ESA 11 dokladuje vysokou úroveň vývojových prací u AŽD.
• Je aktivováno 11 elektronických přejezdových zařízení.
• Koncem října společnost jako celek získává certifikaci systému jakosti ISO 9001. Mimoto všechny organizační jednotky obdržely certifikáty o zavedení systému jakosti.
• Společnost kupuje nový objekt v Žirovnické ulici. Protože kapacita budovy potřebám firmy nedostačuje, je rozhodnuto o vestavbě výrobní haly. Vestavba slouží výrobnímu závodu Praha a poskytuje přes 400 m2 nových kancelářských ploch. Výrobní závod Praha se sem stěhuje od června do listopadu 1997.
• V květnu je schválena definitivní podoba přístavby a nástavby provozní budovy a v červnu začíná bourání střechy a montáž ocelové konstrukce. Opláštění ocelové konstrukce končí v listopadu a v průběhu zimy se budují vnitřní příčky a inženýrské sítě. V listopadu se do nově upravených prostor ve 3. nadzemním podlaží stěhuje finanční úsek.
• V tomto roce je vedením společnosti rozhodnuto o vydávání podnikového časopisu. Tento čtvrtletník v rozsahu 4 až 6 stran má název REPORTÉR AŽD.

1998

• Realizací tzv. výhybkového programu se AŽD daří udržet výsadní postavení v komplexním zabezpečení výhybek na ČD při sílící konkurenci.
• Je zabezpečeno 526 výhybkových jednotek, instalováno 967 návěstidel, vybudováno a uvedeno do provozu 15 staničních zabezpečovacích zařízení SZZ-ETB, aktivováno 80 elektronických přejezdových zařízení PZZ-EA a zabudováno 820 km úložných kabelů.
• Kolaudace nástavby a přístavby areálu Žirovnická proběhla 12. 5. 1998. Získává se celkem 1 300 m2 nových kancelářských ploch a 3 zasedací místnosti pro 50, 30 a 12 osob.

1999

• 45 let od založení firmy.

2000

• Vítězství v mezinárodní soutěži na slovenských železničních koridorech.
• Recertifikace ISO.

2001

• Modernizace dopravní kanceláře na Hlavním nádraží v Praze.
• Získání zaváděcích listů DB AG, které vystavuje německý Železniční spolkový úřad.
• Elektronický automatický blok - produkt AŽD je oceněn zlatou medailí za nejlepší exponát vystavovaný na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
• Vzniká dceřiná společnosti AŽD W Poprad, která dodává kabeláže firmě Whirlpool Poprad.

2002

• AŽD Praha získává osvědčení ČD pro parametry zařízení na koridoru pro rychlost 200 km/hod.
• Staniční zabezpečovací zařízení ESA 11 je technicky schváleno VÚŽ (Výzkumným ústavem železničním). ESA 11 je tedy certifikována v nejvyšší kategorii bezpečnosti SIL 4 podle evropských norem.
• Jsou vystaveny zaváděcí listy na řadu dalších výrobků například na univerzální zdroj UNZ.
• AŽD pomáhá při obnově zabezpečovacího zařízení v pražském metru po povodních.

2003

• Instalace trenažéru pro výuku obsluhy elektronického zabezpečovacího zařízení prostřednictvím jednotného obslužného pracoviště (JOP) v prostorách vzdělávacího střediska Výrobního závodu AŽD Praha v Brně.
• Výročí 10 let soukromé firmy.
• Zavedení integrovaného systému managementu a zahájení procesu implementace systému managementu a environmentu.

2004

• Je rozhodnuto, že hospodářský rok společnosti bude začínat vždy v říjnu a končit v září následujícího roku.
• V dubnu se uvádí do provozu zařízení AŽD 71 s JOP v Šumperku a SZZ ESA 11 a úpravy autobloku v 1. traťové koleji Řečany–Přelouč.
• V květnu je uvedeno do provozu SZZ ESA 11 v žst. Třebovice, ABE-1 na trati Třebovice–Česká Třebová, 4C1 SZZ a TZZ ESA 11 M na trase pražského metra.
• V červnu ABE-1 a ESA 11 Suchdol nad Odrou–Studénka–Polom.
• V červenci SZZ ESA 11 v Chocni a PZS RE v Kunovicích.
• V srpnu SZZ ESA 11 v žst. Hrušov.
• V září SZZ ESA 11 v Poděbradech a v žst. Vrbice, ABE-1 Hrušov–Vrbice a PZS v Brně Carefour.

2004/2005

• V říjnu je uvedeno do provozu SZZ ESA 11 ve Frýdku-Místku, v žst. Ražice, PZZ na trati Olomouc–Hanušovice a Horní Vilímeč, automatické hradlo AH 88A v úseku Ražice–Protivín, Čejetice a Putim.
• V listopadu je uveden do provozu ABE-1 v úseku Olomouc–Červenka, Krasíkov–Rudoltice.
• V prosinci SZZ ESA 11 v žst. Krasíkov, Karlovy Vary, Dalovice a Železná Ruda, AH 88A v úseku Karlovy Vary–Dalovice a přejezdová zabezpečovací zařízení PZZ 4x v Železné Rudě a 3x v Krasíkově.
• V únoru 3x PZZ na trati Olomouc–Nezamyslice.
• V květnu SZZ ESA 11 v žst. Višňová, v Zábřehu na Moravě, TZZ ABE-1 Grygov–Olomouc a 3x PZZ-AC ve Višňové.
• V červnu 2x PZZ v Pilínkově, SZZ ESA 11 Rybník–Lipno nad Vltavou,, TZZ AH 88A v a GSM-R v úseku Děčín–Praha–Kolín.
• V srpnu TZZ v úseku Bohumín–Orlová.
• V září TZZ ABE-1 Bohumín–Dětmarovice.

2005/2006

• Montážní kapacity se soustředí na několika stavbách v úseku Ostrava Svinov–Opava východ.
• Probíhají práce na koridorových stavbách Optimalizace tratě Česká Třebová–Krasíkov.
• Práce na spojovacím rameni mezi I. a II. koridorem v úseku Zábřeh na Moravě–Krasíkov.
• SZZ v žst. Bohumín.
• DOZ v úseku Plzeň–Žatec.
• Modernizace traťového úseku Přerov–Olomouc.
• Je dokončena stavba Elektrizace tratě Kadaň–Karlovy Vary.
• Modernizace tratě Červenka–Zábřeh na Moravě - SZZ ESA 11 a TZZ AB-1.
• V žst. Most rekonstrukce výhybek a zabezpečovacího zařízení na nákladovém nádraží.
• PZZ v úseku Mutějovice–Svojetín, Liberec–Tanvald, Rokycany–Nezvěstice a v žst. Vlašim.
• Do provozu jsou uvedeny nové technologie SZZ ESA 33 a kolejové obvody KOA1 v žst. Jeřmanice.
• Probíhají práce na optimalizaci tratí Plzeň–Stříbro a Stránčice–Praha-Hostivař.
• Je dokončena aktivace zařízení v Indii.
• Zahájení prací v Černé Hoře v úseku Podgorica–Nikšič.
• Zahájení prací v Bělorusku v žst. Polock.

2006/2007

• Firma se zaměřuje na postupné zprůmyslnění montáží.
• Pokračují práce na Optimalizaci tratě Stránčice–Praha-Hostivař a Optimalizace tratě Benešov u Prahy–Stránčice.
• Probíhají práce na stavbě Modernizace tratě Veselí nad Lužnicí–Tábor - 1. část, Doubí u Tábora–Tábor.
• Práce pokračují i na stavbě Optimalizace tratě Plzeň–Stříbro.
• Práce na racionalizačních stavbách Ostrava hl. n.–Kunčice, nasazeno SZZ ESA 11.
• Do provozu je uvedena stavba Březno u Chomutova–Chomutov.
• Probíhá Rekonstrukce tratě Jihlava–Havlíčkův Brod.
• Velký úspěch má racionalizační stavba Racionalizace tratě Zdice–Protivín.
• K dalším racionalizačním stavbám patří stavby Elektrizace tratě České Budějovice–České Velenice a Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem.
• Na CDP v Přerově je uveden do provozu integrační server pro ovládání a dohled sdělovacích a informačních zařízení na trati Brno–Břeclav.
• Probíhá realizace staveb Nové spojení Praha hl. n.–Masarykovo n.–Praha-Libeň–Praha-Vysočany–Praha-Holešovice a navazující stavba Modernizace traťového úseku Praha Libeň–Praha-Běchovice včetně žst. Praha-Běchovice.
• Ve Slovenské republice je uvedeno do provozu SZZ ESA 11 v žst. Poprad–Tatry.

2007/2008

• Realizace stavby Optimalizace trati Stránčice–Praha-Hostivař.
• Realizace stavby Optimalizace trati Benešov u Prahy–Stránčice.
• Realizace stavby Modernizace trati Veselí n./L.–Tábor 1. část, úsek Doubí u Tábora–Tábor.
• Realizace stavby Optimalizace trati Plzeň–Stříbro.
• Realizace stavby Modernizace TÚ Červenka–Zábřeh na Moravě.
• Realizace stavby Nové spojení Praha hlavní nádraží, Masarykovo nádraží–Libeň, Praha-Vysočany, Praha-Holešovice.
• Realizace stavby Modernizace západní části Praha hl. n., 2 část, nást. I-IV.
• Realizace stavby Autoblok Praha-Libeň–Praha-Holešovice.
• Realizace stavby Průjezd železničním uzlem Kolín.
• Realizace stavby Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem.
• Na vedlejší trati Racionalizace trati Bakov nad Jizerou–Česká Lípa.
• Realizace stavby Rekonstrukce žst. Uherský Ostroh.
• Realizace stavby Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad–Lichkov st. hr.
• Na všech těchto stavbách jsou realizována nová přejezdová zařízení typu PZZ-RE, PZZ-AC a PZZ-EA.
• Je dokončena stavba Metro IV. C – zabezpečovací zařízení Ládví–Letňany.
• Pokračují práce v Černé Hoře - Modernizace a elektrifikace tratě Podgorica–Nikšič.
• Realizace stavby v Srbsku Modernizace signálně bezpečnostního zařízení železničních vleček Vreoce a Obrenovac tepelné elektrárny JP TENT.
• V Srbsku a v Černé Hoře uvedeno do zkušebního provozu SZZ ESA 11-SB v žst. Vreoce.
• Ve Slovenské republice je uvedeno do provozu SZZ ESA 11 na stavbě Závod na výrobu automobilů KIA Motors Slovakia.
• V Bělorusku je aktivováno SZZ ESA 11-BC v žst. Polock.
• Dodána světelná signalizační zařízení v Radlické ulici v Praze, v Havlíčkově Brodu jsou uvedena do provozu světelná signalizační zařízení křižovatek s dynamickou koordinací řízení.
• V Kolíně je provedena aktivace světelných signalizačních zařízení a dynamická koordinace řízení.

2008/2009

• Realizace stavby Optimalizace trati Benešov u Prahy–Stránčice.
• Realizace stavby Modernizace trati Veselí n./L.–Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora–Tábor.
• Realizace stavby Optimalizace trati Horní Dvořiště st. hr.–České Budějovice.
• Realizace stavby Modernizace trati Veselí n. L.–Tábor, 1. část.
• Realizace stavby DOZ v úseku Přerov–Polanka nad Odrou.
• Realizace stavby Optimalizace trati Plzeň–Stříbro.
• Realizace stavby Optimalizace trati Stříbro–Planá u Mariánských Lázní.
• Realizace stavby Optimalizace trati Beroun–Zbiroh.
• Realizace stavby Autoblok Praha Libeň–Praha-Holešovice.
• Realizace stavby Pilotní projekt ETCS Poříčany–Kolín.
• Instalace systému GSM-R na 1. koridoru.
• Realizace stavby Nové spojení Praha hlavní nádraží, Masarykovo nádraží–Praha-Libeň, Praha-Vysočany, Praha-Holešovice.
• Realizace stavby Modernizace žst. Sokolov.
• Realizace stavby Rekonstrukce staničního ZZ v žst. Krnov.
• Realizace stavby Modernizace žst. Kroměříž.
• Realizace stavby Elektrizace České Velenice–České Budějovice.
• Realizace stavby Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad–Lichkov st. hr.
• Realizace stavby Rekonstrukce SZZ Mladá Boleslav–Debř.
• Realizace stavby DOZ Hradčovice–Luhačovice.
• Realizace stavby Racionalizace trati Zdice–Protivín.
• Realizace stavby Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov–Znojmo.
• Realizace stavby Zprovoznění železničního přechodu Slavonice–st. hr., 2. část.
• Realizace stavby DOZ trati Krnov–Jindřichov ve Slezsku.
• V Černé Hoře je dokončena realizace tratě Podgorica–Nikšič.
• Realizace stavby Modernizace signálně bezpečnostního zařízení železničních vleček Vreoce a Obrenovac tepelné elektrárny JP TENT.
• Realizace stavby v Bělorusku SZZ ESA 11-BC v žst Stěpjanka.
• Podepsána smlouva na zabezpečení 100 km tratě Polock–Vitebsk v Bělorusku.
• Realizace stavby v Litvě Zabezpečení tratě Kaunas–Kybartai v délce 100 km.

2009/2010

• Dokončení stavby Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní–Cheb.
• Dokončení stavby Optimalizace trati Benešov–Stránčice.
• Dokončení stavby Optimalizace trati České Velenice–Veselí nad Lužnicí.
• Dokončení stavby Interoperabilita v traťovém úseku Břeclav–Brno.
• Dokončení stavby Modernizace traťového úseku Praha-Libeň–Praha-Běchovice.
• Dokončení stavby Dokončení stavby Racionalizace trati Jaroměř–Stará Paka.
• Dokončení stavby Racionalizace železničního uzlu Trutnov-střed–Trutnov-Poříčí.
• Realizace stavby Rekonstrukce žst. Bojkovice.
• Realizace stavby Rekonstrukce žst. Nesovice, II. část.
• Realizace stavby Rekonstrukce žst. Přerov 1. stavba, kde je zprovozněna ESA 33.
• Realizace stavby Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Zábřeh–Šumperk.
• Realizace stavby Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov–Znojmo.
• Dodávka zabezpečovacího zařízení do Litvy pro trať Kaunas–Kybartai v délce cca 100 km.
• Dokončeny práce na realizaci elektronického stavědla typu ESA 11-BC ve stanici Novopolock.
• Zahájení prací na zabezpečení cca 100 km dlouhé trati Polock–Vitebsk.

2010/2011

• V listopadu je uvedena do provozu stavba Racionalizace trati Svitavy–Žďárec u Skutče, kde je 6x ESA 33, 6x AHP 03 a DOZ-1.
• V prosinci zahájena stavba DOZ Střelice–Hrušovany nad Jevišovkou, 1. stavba, kde je 3x ESA 33 a 3x AHP 03.
• Realizace stavby Modernizace žst. Silůvky s ESA 33 a AHP 03.
• Realizace stavby Optimalizace trati Beroun–Zbiroh, ESA 11 v žst. Hořovice.
• Realizace stavby DOZ – CDP Přerov, Přerov–Polanka.
• Realizace stavby DOZ – CDP Přerov, Přerov–Břeclav.
• Realizace stavby Optimalizace trati Stříbro–Planá u Mariánských Lázní - 2x ESA 11 a 2x ABE 1.

2011/2012

• Realizace stavby ETCS-I. koridor úsek Kolín–Břeclav–st. hranice–Rakousko/Slovensko.

2012/2013

• Realizace stavby ETCS-I. koridor úsek Kolín–Břeclav–st. hranice–Rakousko/Slovensko.
• Realizace stavby Modernizace trati Rokycany–Plzeň.
• Realizace stavby Optimalizace trati Praha-Bubeneč–Praha-Holešovice.
• Realizace stavby Rekonstrukce žst. Olomouc.

2013/2014

• Realizace stavby EMC ve vybraných úsecích trati Praha–Bohumín.
• Realizace stavby Rekonstrukce trati Liberec–Tanvald.
• Realizace stavby Zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech v úseku Kutná Hora–Zruč n. S.
• Realizace stavby Rekonstrukce trati Praha-Smíchov (mimo)–Rudná–Beroun (mimo).
• Realizace stavby Optimalizace trati Praha-Bubeneč–Praha-Holešovice.
• Realizace stavby Revitalizace trati České Budějovice–Volary.
• Realizace stavby Modernizace traťového úseku Praha-Běchovice–Úvaly.
• Realizace stavby Rekonstrukce žst. Olomouc.
• Realizace stavby Uzel Plzeň, 1. stavba - přestavba pražského zhlaví.
• Realizace stavby ETCS-I. koridor úsek Kolín–Břeclav–st.hranice–Rakousko/Slovensko.
• Realizace stavby Modernizace trati Rokycany–Plzeň.

2014/2015

• Realizace stavby Optimalizace trati Praha-Bubeneč–Praha-Holešovice.
• Realizace stavby EMC ve vybraných úsecích trati Praha–Bohumín.
• Realizace stavby Rekonstrukce trati Liberec–Tanvald.
• Realizace stavby Zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech v úseku Kutná Hora–Zruč n. S.
• Realizace stavby Rekonstrukce trati Praha-Smíchov (mimo)–Rudná–Beroun (mimo).
• Realizace stavby Revitalizace trati České Budějovice–Volary.
• Realizace stavby Rekonstrukce trati Klatovy–Železná Ruda.
• Realizace stavby DOZ Horní Dvořiště st. hr.–České Budějovice–Praha-Uhříněves (mimo), 1. etapa Olbramovice–Praha-Uhříněves (mimo).
• Realizace stavby Revitalizace trati Praha–Vrané nad Vltavou–Čerčany.
• Realizace stavby Rekonstrukce žst. Olomouc.
• Realizace stavby Uzel Plzeň, 1. stavba-přestavba pražského zhlaví.
• Realizace stavby ETCS-I. koridor úsek Kolín–Břeclav–st. hranice–Rakousko/Slovensko.
• Realizace stavby Revitalizace trati Praha–Vrané nad Vltavou–Čerčany.
• Realizace stavby Modernizace traťového úseku Praha-Běchovice–Úvaly.
• Realizace stavby Rekonstrukce zab. zař. žst. Lovosice.
• Realizace stavby Modernizace trati Rokycany–Plzeň.

2015/2016

• Realizace stavby Revitalizace trati České Budějovice–Volary.
• Realizace stavby Rekonstrukce trati Klatovy–Železná Ruda.
• Realizace stavby DOZ Horní Dvořiště st. hr.–České Budějovice–Praha-Uhříněves (mimo), 1. etapa Olbramovice–Praha-Uhříněves (mimo).
• Realizace stavby Zvýšení kapacity trati Nymburk–Mladá Boleslav, 1. stavba.
• Realizace stavby Revitalizace trati Praha–Vrané nad Vltavou–Čerčany.
• Realizace stavby Rekonstrukce žst. Olomouc.
• Realizace stavby Uzel Plzeň, 1. stavba-přestavba pražského zhlaví.
• Realizace stavby Modernizace žst. Česká Lípa.
• Realizace stavby ETCS-I. koridor, úsek Kolín–Břeclav–st. hranice–Rakousko/Slovensko.
• Realizace stavby Revitalizace trati Praha–Vrané nad Vltavou–Čerčany.
• Realizace stavby Zvýšení kapacity trati Nymburk–Mladá Boleslav, 1. stavba.
• Realizace stavby Modernizace traťového úseku Praha-Běchovice–Úvaly.
• Realizace stavby Odstranění propadů rychlosti na trati Lužná u Rakovníka–Chomutov v úseku Žatec–Chomutov.
• Realizace stavby Rekonstrukce zab. zař. žst. Lovosice.
• Realizace stavby Modernizace trati Rokycany–Plzeň.

2016/2017

• Dokončení stavby Rekonstrukce trati Klatovy–Železná Ruda.
• Dokončení stavby DOZ Horní Dvořiště st. hr.–České Budějovice–Praha-Uhříněves (mimo), 1. etapa Olbramovice–Praha-Uhříněves (mimo).
• Realizace stavby Zvýšení kapacity trati Nymburk–Mladá Boleslav, 1. stavba.
• Realizace stavby Revitalizace trati Břeclav–Znojmo, úsek Boří les (mimo)–Valtice (včetně), Božice (mimo)–Znojmo (mimo).
• Realizace stavby Revitalizace trati Opava východ–Olomouc hl. n.
• Dokončení stavby Revitalizace trati Praha–Vrané nad Vltavou–Čerčany.
• Dokončení stavby Rekonstrukce žst. Olomouc.
• Dokončení stavby Uzel Plzeň, 1. stavba-přestavba pražského zhlaví.
• Dokončení stavby Modernizace žst. Česká Lípa.
• Realizace stavby Revitalizace trati Bludov–Jeseník.
• Realizace stavby Rekonstrukce SZZ žst. Raspenava.
• Realizace stavby ETCS-I. koridor úsek Kolín–Břeclav–st. hranice–Rakousko/Slovensko.
• Dokončení stavby Revitalizace trati Praha–Vrané nad Vltavou–Čerčany.
• Dokončení stavby Zvýšení kapacity trati Nymburk–Mladá Boleslav, 1. stavba.
• Dokončení stavby Modernizace traťového úseku Praha-Běchovice–Úvaly.
• Realizace stavby Odstranění propadů rychlosti na trati Lužná u Rakovníka–Chomutov v úseku Žatec–Chomutov.
• Realizace stavby Modernizace žst. Karlovy Vary.
• Realizace stavby Revitalizace trati Okříšky–Zastávka u Brna.
• Dokončení stavby Rekonstrukce zab. zař. žst. Lovosice.
• Realizace stavby Modernizace trati Rokycany–Plzeň.
• Realizace stavby Optimalizace trati Český Těšín–Dětmarovice.

2017/2018

• Dokončení stavby Modernizace žst. Česká Lípa.
• Dokončení stavby Rekonstrukce SZZ žst. Raspenava.
• Dokončení stavby ETCS-I. koridor úsek Kolín–Břeclav–st.hranice–Rakousko/Slovensko.
• Dokončení stavby Odstranění propadů rychlosti na trati Lužná u Rakovníka–Chomutov v úseku Žatec–Chomutov.
• Realizace stavby Modernizace žst. Karlovy Vary.
• Dokončení stavby Revitalizace trati Okříšky–Zastávka u Brna.
• Realizace stavby DOZ Ostrava-Svinov–Petrovice u Karviné st. hr. a Dětmarovice (mimo)–Mosty u Jablunkova st. hr.
• Realizace stavby Modernizace trati Rokycany–Plzeň.
• Realizace stavby Optimalizace trati Český Těšín–Dětmarovice.

2018/2019

• Dokončení stavby Modernizace žst. Karlovy Vary.
• Dokončení stavby DOZ Ostrava-Svinov–Petrovice u Karviné st. hr. a Dětmarovice (mimo)–Mosty u Jablunkova st. hr.
• Dokončení stavby Modernizace trati Rokycany–Plzeň.
• Dokončení stavby Optimalizace trati Český Těšín–Dětmarovice.